Open Game 2010

Úvodník

Jak už to tak bývá, odnesli jsme si z tohoto turnaje spoustu pozitivních zážitků, ale letos bohužel i jeden negativní. Ale o všem pěkně po pořádku:

Středa 23.6.2010: První skupina ve složení Milan, Papiňák, Mates a Kony se vydává vstříc Brnu. Plán byl následující: ubytovat se, zaregistrovat se, a hlavně pobavit se. Vše se podařilo přesně jak se mělo stát. Sice jsme měli zprvu lehké technické problémy s ubytováním, jelikož tiskárna na recepci odmítala poslušnost, ovšem Papiňák se ukázal jako velice zdatný opravář a tiskárnu dal do kupy (jak se později ukázalo tak jen na chvíli :), přesto na naše ubytování to stačilo). Poté jsme se v doprovodu našeho skalního fanouška Papiňáka staršího (našeho brněnského průvodce) vydali do haly Hatrick, kde jsem si vyřídili povinnou prezentaci týmu. tím byli všechny důležité věci vyřízené, a tak jsme zbylý čas využili minigolfovým kláním (už bez Milana, který se vydal do kina), které s “přehledem :)” vyhrál Papiňák. Poté jsme si zašli na lehčí večeři a vydali se zpět na koleje, kde se k nám opět Milan připojil.

Čtvrtek 24.6.2010: Zatímco zbylá část týmu (Oňásek, Mary, Jára, Míra, Divoch, Kepi, Nesvi, Marša) se chytala pomalu na cestu do Brna, “brněnská skupina” se vydala do nedalekých Otnic pro naše nové dresy. “Pacovské skupině” se kupodivu podařilo vyjet načas, a tak jsme se všichni podle plánu kolem poledního sešli na kolejích, kde jsme ubytovali zbytek skupiny, ovšem opět se to neobešlo bez menších technických problémů, tentokráte zkolabovala celá síť (asi jsme pro ně byli zakletí). Naštěstí se vše vyřešilo a nic tak nebránilo tomu, abychom se mohli připravovat na náš první zápas. A aby to bylo příprava jak se patří, vydali jsme se odpoledne na špionáž našeho prvního soupeře. V podvečer už jsme vyrazili k prvnímu zápasu do nové haly na Campusu. Během zápasu se už vyskytli první nepříjemnosti, to když se naši “kamarádi” z Krupky stěžovali na dva naše hráče, ovšem tento protest byl bez větších problém zamítnut, jelikož jsme pravidla nijak neporušovali (to jsme si prozatím jen mysleli). Po prvním zápase jsme se vydali do sousedního obchodního domu TESCO, kde jsme nakoupili patřičné zásoby párků a rohlíků (odhadem kolem 50ks od každého). Po společné párkovrohlíkové večeři a hodnocení zápasu se každý pomalu chystal na spánek na svých pokojích. Jenže to ještě nebyl konec dne, “manažerovi” Papiňákovi zazvonil mobil a z druhého konce se ozval pořadatel, že přišel další protest opět od hráčů Krupky, tentokráte na osobu manažera, který se vyskytl ne vlastní vinou na soupisce týmu hrající celostátní soutěž, čímž pro něj jako hráče turnaj skončil a naše první podařené utkání muselo být kontumováno.

Pátek 25.6.2010: Páteční ráno začalo brzkou týmovou poradou (jelikož už od 8:00 náš čekal první zápas), kde se zbytek týmu dozvěděl o problémech, které se večer vyskytli. Kurpka sice nabídla, že svůj protest stáhne, ale pouze za předpokladu, že nebude hrát Milan a Marša. To ovšem nepřipadalo v úvahu, a tak jsme k prvnímu zápasu nastoupili už bez Papiňáka. Po zápase následovalo další klání v minigolfu, ovšem vítěze se mi nepodařilo zjistit (jelikož jsme nehrál). Odpolední zápasy jsme oba hráli na Campusu, a tak většina týmu trávila čas v okolí této haly, ať už odpočinkem, obědem, či hraním kroteku. Po zápasech jsme se vydali zpět na koleje, kde jsme vyložili věci a vydali se na společnou týmovou večeři do restaurace. Někteří po jídle odjížděli na kolej, ovšem někteří se zdrželi déle, a holdovali douškům lahodného pivního moku, také pak podle toho dopadli (a někteří dokonce i na zem, že Nesvi :)).

Sobota 26.6.2010: Jelikož náš první zápas tohoto dne byl naplánovaný až na odpolední čas, bylo pro některé dostatek času na vystřízlivění, ti co tolik nepili se vydali ráno na další špionáž soupeře. Cestou ze zápasu našeho soupeře se “skauti” zastavili v obchodě, aby si koupili nějakou snídani. V obchodě dostala dvojice Mates a Kony nápad, že by si mohli koupit flašku Alpy na namazání unaveného svalstva, tak se zrodila přezdívka ALPAboys. Po snídani a další týmové poradě, jsme se vydali k zápasu. Před zápasem vytáhl Milan pastelky s týmovými barvami, a tak jsme se všichni namalovali, abychom na hřišti působili poněkud bojovněji. Na zápas dokonce dorazil i profesionální fotograf, kterého domluvil Mary. Po vyhraném zápase se určitá část vydala odpočívat na koleje a určitá část do nedaleké haly Hartick, aby opět okoukla soupeře. Na večerní utkání dokonce dorazili i další fanoušci (rodina Konečných a Papežova), a po našem vítězství byli natolik spokojeni, že nám zajeli koupit 4 lahvinky šampáňa a kýbl brambůrek, abychom pořádně oslavili náš úspěch (poprvé se nám totiž podařilo postoupit do nedělních bojů). Jelikož jsme však nic nechtěli zakřiknout a zároveň jsme byli poměrně unaveni raději jsme šampáňo nechali na později (nakonec posloužilo jako přípitek na doklepné). Určitá skupina se večer opět vypravila na večeři do města, ovšem většina zůstala na kolejích a sledovala fotbalové zápasy.

Neděle 27.6.2010: A byl před námi poslední den turnaje a my byli stále ve hře. Ráno jsme si dali lehkou snídani a vydali se vstříc dalšímu zápasu. Před samotným utkáním opět úřadovali ALPAboys, kteří se snad celí pomazali a vydali se do boje. Utkání se nám nakonec vyhrát nepodařilo a tak jsme skončili před branami bojů o medaile, ovšem konečné 5. až 8. místo se dá považovat za veliký úspěch. Po vyřazení se dvě auta rozhodla vydat k domovu. Jedno vozidlo se rozhodlo zůstat a sledovat zbylá utkání. Přes samotnými finálovými boji jsme si ještě do naší oblíbené hospůdky u Kormidla a samozřejmě na další minigolfové utkání, tentokráte si suverénně počínal Mates, který se tak konečně dočkal vítězství. Poté se naše malá skupinka vydala na finále. Když jsme zjistili jak to tedy všechno dopadlo, nezbývalo nic jiného, nežli dojet na koleje pro věci, odhlásit se a vydat se na cestu k domovu…

Závěrem je třeba poděkovat všem hráčům za předvedené výkony a především sponzorům za jejich štědré dary.

Sestava: Jára, Mary – Nesvi, Oňásek, Kony, Míra – Milan, Mates, Marša, Kepi, Divoch, vyřazený Papiňák se zhostil role nehrajícího manažera

Základní skupina: Pacovští Honzíci – Lenoši 0:5 k. (původně 11:0 (7:0;4:0))

Komentář: O výsledku tohoto zápasu se nakonec rozhodovalo jinde než-li na hřišti, kvůli protestu týmu Sport Krupka vůči Papiňákovi, kterého bez našeho vědomí zapsalo vedení Spartaku Pelhřimov na soupisku A týmu, čímž mu je zákázáno na tomto turnaji startovat. Přesto zde necháme i původní konemtář.
Premiéra v nových dresech, a zároveň vstup do turnaje se povedl tak jak měl. Tedy naší jasnou a pohodovou výhrou. Od samého začátku bylo jasné který tým bude udávat tempo hry, zvláště když po pěti minutách jsme vedli už 4:0. Do poločasu jsme nám podařilo konto soupeře zatížit dalšími 3 góly a tak bylo o vítězi téměř rozhodnuto. Ve druhé půli jsme tak chtěli také trochu pošetřit síly, ale přesto jsme chtěli nastřílet další góly, což se nám také podařilo. Mezi obzvláště hezké patřil Maršův gól, když se od jeho ramene odrazila Oňáskova střela a přeletěla překvapeného gólmana soupeře. Naopak asi nejhezčí gól vstřelil obzvláště produktivní útok Divoch s Kepim, kteří sérií přihrávek vyšachovali nejen obranu ale i gólmana. Zároveň je třeba pochválit i Maryho, který předvedl řadu výtečných zákroků. Doufáme že to tak půjde dál.
Branky: Kepi (3), Mates (3), Divoch (2), Marša (1), Míra (1), Papiňák (1)

***

Základní skupina: Pacovští Honzíci – Central Gang Val.Mez. 12:4 (7:2;5:2)

Komentář: Ke druhému utkání už jsme nastoupili bez Papiňáka (kvůli problémům se soupiskou Spartaku). Do brány se tentokráte postavil Jára a Mary se posunul do obrany. Do vedení se dostal opět náš tým díky Maršovi. Od té chvíle se hra poněkud vyrovnala, především kvůli naší laksnosti. A soupeř toho také dokázal patřičně využít, když vystihl Oňáskovu nepřesnou rozehrávku a v pohodě srovnal. To už byla zhruba polovina první části za námi. Oňasek naštěstí svoji chybu včas napravil a poslal nás opět do vedení. Sotva se rozehrálo, zvýšil na 3:1 Mates. To asi soupeře značně nalomilo, neboť ve zbylých 5 minutách jsme přidali ještě další 4 branky. Těsně před pauzou se však soupeři ještě podařilo snížit na 2:7. Po přestávce jsme dál kontrolovali hru a pomalu přidávali další branky. Bohužel jsem ovšem i kupili chyby v obraně a nechali si dát ještě další dva góly. Chvíli před koncem byl vyloučen náš první hráč na turnaji a to konkrétně Kepi. Místo toho aby soupeř útočil na nás spíš se bránil, a dokonce se nám podařilo v oslabení přidat dvě branky (a to jich mohlo být i více). Nakonec jsme tedy slavili výhru 12:4.
Branky: Milan (3), Nesvi (2), Divoch (1), Marša (1), Kepin (1), Míra (1), Mates (1), Kony (1), Oňásek (1)

***

Základní skupina: Pacovští Honzíci – FBC Červená Voda 3:1: (2:0;1:1)

Komentář: Když jsem se zeptal Járy, který opět dostal důvěru v bráně, jak tento zápas viděl, odpověděl že přes mřížku a že jsme vyhráli :D. Stále jsme hráli bez Papiňáka a už to tak vypadá, že v turnaji dohrál. Ale teď už k zápasu. Zprvu jsme si mysleli, že tento zápas bude procházka růžovým sadem, zvláště poté, co Milan po 4 vteřinách vstřelil náš první gól, ale to jsme se pekelně mýlili. Od této chvíle byla hra velice vyrovnaná, místy měl soupeř dokonce navíc, hlavně díky vyloučení našich dvou hráčů (Marši a Kepiho). Naštěstí jsme dlouhé 4 minutové oslabení přečkali. Hra byla dál velmi vyrovnaná se šancemi na obou stranách. Trochu klidu nám těsně před koncem první půle dodal opět Milan, který perfektně využil signál při naší rozehrávce z rohu. Do druhé půle jsme tak mohli nastoupit s větším klidem. Přesto byla hra dál velmi podobná jako v první půli. V průběhu tohoto poločasu musel dokonce Mary navštívit toalety s lehkým zraněním (viz. fotky). Když do konce chyběli nějaké 4 minutky, podařilo se soupeři snížit na 1:2 po chybě v obraně. Naštěstí místo závěrečného tlaku nám soupeř nabídl možnost přesilové hry, kterou dokázal využít Marša, čímž si snad spravil chuť po předchozích několika neproměněných šancích. Ve zbylé minutě hry už jsme si vedení pohlídali a připsali si tak další vítězství.
Branky: Milan (2), Marša (1)

***

Základní skupina: Pacovští Honzíci – Góólmen Třebíč 5:3 (3:3;2:0)

Komentář: Před posledním zápasem ve skupině se rozhodlo o výsledku prvního utkání, a bohužel pro nás bylo rozhodnuto o kontumaci v náš neprospěch. Proto jsem v tomto utkání potřebovali vyhrát, abychom druhý den nemuseli hrát předkolo a ušetřili tak jeden zápas. Na našich hráčích bylo zezačátku patrno, že se jedná o náš dnešní třetí zápas. Moc nám nepomohlo ani když si Míra spletl florbal s fotbalem a chtěl míček odhalvičkovat, za což následovalo spravedlivé vyloučení. Bohužel pro nás ho soupeř dokázal přesnou střelou využít. Netrvalo dlouho a vypadalo to s námi dokonce ještě hůř když soupeř skóroval další střelou z větší vzdálenosti. Poté nám soupeř nabídl možnost na zkorigování když se nechal vyloučit. A my jsme tuto možnost dokázali využít, když se prosadil Mates. Poté jsme se však dopustili další chyby v obraně a soupeř opět odskočil na rozdíl dvou branek. To mělo za následek zvýšení naší aktivity, což naštěstí přineslo své ovoce a do poločasu se nám ještě podařilo vyrovnat. Nejprve se po parádní individuální akci prosadil Milan a následně vyrovnával Oňásek. Do druhé půle jsme šli s tím, že musíme hrát pořád stejně, a že naše šance určitě přijde. Dlouhou dobu byla hra velice vyrovnaná se šancemi na obou stranách. Naštěstí pro nás soupeř zhruba 5 minutek před koncem špatně střídal, za což následovalo další vyloučení. Na přesilovku nastoupila první lajna a po sérii přihrávek mezi Milanem a Matesem následovala přihrávka na druhou stranu na Míru, který střelou z první poslal náš tým do kýženého vedení. Od této chvíli to byl spíše soupeř který působil aktivněji a snažil se o vyrovnání. Dokonce při nás stála a pořádná kupa štěstí, jelikož soupeř nastřelil dvě tyčky. Zhruba minuty před koncem se Maršovi dokonce podařilo přidat i uklidňující gól na 5:3. Ve zbytku utkání se už nic nestalo a my tak mohli slavit důležité vítězství, díky kterému jsme obsadili konečnou druhou příčku ve skupině.
Branky: Milan (1), Marša (1), Mates (1), Oňásek (1), Míra (1)

***

1.kolo: Pacovští Honzíci – FBO Boskovice 3:2 (1:1;2:1)

Komentář: Od tohoto zápasu už šlo o vše, jelikož prohra znamenala konec v turnaji. Aby jsme nic nepodcenili, dokonce jsem se ráno zajeli podívat na budoucího soupeře. Původně jsme předpokládali, že utkání nebude nikterak složité a postup do osmifinále by měl být snadnou záležitostí. To jsme se ale mýlili a dost možná jsme soupeře velice podcenili. Hra byla totiž velice vyrovnaná. Prvních 10 minut patřilo spíše našemu týmu, především díky dvěma přesilovkám. V první z nich sice Marša skóroval, ale gól uznám nebyl pro hru vysokou holí. V té druhé už jsme docílili regulérního gólu, když skóroval povedenou střelou z dálky Milan. Místo aby se naše hra uklidnila a přidali jsme další branky byl to soupeř, kdo převzal iniciativu do svých rukou a dokonce se mu podařilo i vyrovnat, a musíme přiznat, že ve zbylém čase první půle byl dokonce lepším týmem, naštěstí další branku už nepřidal, na čemž měl nemalou zásluhu výborně chytající Jára. O přestávce jsme si řekli co je třeba změnit, a že nesmíme dopustit aby nás soupeř tak lehce přehrával. Druhá půle opět nabízela oboustranně útočný florbal se spoustou šancí na obou stranách. Dlouho dobu byl stav stále neměnný. Změnil se až v nějaké 12 minutě, a naštěstí pro nás se o to postaral Mates, takže jsme šli opět do vedení. A o necelou minutku později bylo ještě veseleji, to když se prosadil Nesvi. Jenže jsme opět doplatili na nedůslednost a lehkovážnost v obraně a nechali jsme soupeře snížit na rozdíl jediné branky. Když do konce chybělo kolem 5 minut nastali pro nás krušně chvilky, to když se nechal vyloučit Marša, a jelikož si neodpustil pár peprných výrazů (nejspíše na svoji osobu), šel si sednout na dlouhé 4 minuty. I přes ohromnou snahu soupeře o vyrovnání se nám podařilo oslabení uhájit, a jelikož ve zbývající minutě už jsme si míček pohlídali, mohli jsme slavit postup do večerního osmifinále. Ale je nutno dodat, že postup to byl velmi vydřený a stál hodně sil. Náš výkon v tomto zápase rozhodně nebyl optimální, proto také po zápase následoval v kabině pěkný “vítr”.
Branky: Milan (1), Nesvi (1), Mates (1)

***

osmifinále: Pacovští Honzíci – Mimo Realitu 8:5 (4:2;4:3)

Komentář: A bylo tu opět prokleté sobotní večerní utkání, kde jsme skončili poslední dva ročníky. Ale jak se říká: “do třetice všeho dobrého”, doufali jsme, že letos už to konečně prolomíme. Na toto utkání se také přijeli podívat dva z našich sponzorů (asi aby se podívali jak investovali své peníze :)). Od samého počátku bylo patrné, že jdeme za svým cílem, kterým byl postup do nedělních bojů. Naše nasazení, bojovnost a zkrátka vše bylo o 100% lepší než-li v prvním utkání. Do vedení nás po chvilce hry poslal Milan. Netrvalo dlouho a bylo to dokonce ještě veselejší, to když se dokázal prosadit Kepin (nebo si kluci pořadí střelců prohodili to už bohužel nevím). Poté se však nechal vyloučit Kepin, a soupeř nabídnutou šancí nepohrdl a snížil na 2:1. A aby toho nebylo málo, za necelou minutku už bylo vyrovnáno. V tu chvíli v nás sice trochu zatrnulo, ale přesto jsme věřili, že když dál budeme pokračovat jako ze začátku zápasu, tak to musí dobře dopadnout. Vedení na naší stranu vrátil Kony. Do poločasu se pak ještě dokázal prosadit Marša, po rychle rozehrané standartce. Nástup do druhé půle jsme měli výborný, když se dokázal prosadit Milan při naší přesilovce, čímž nás poslal už do tříbrankového vedení. Bohužel toto vedení netrvalo dlouho, a soupeř bleskově odpověděl snížením na 3:5. V dalším snížení pak soupeři zabránil svými skvělými zákroky Mary. A kde nestačil on, tam pomohla buď tyčka, nebo pořádná porce štěstí, jelikož soupeř několikrát netrefil odkrytou branku. A tak zákonitě muselo udeřit na druhé straně. Na opětovný rozdíl 3 branek zvýšil Mates. Ovšem ani tento gól soupeře nepoložil a postupně se přiblížil až na rozdíl jedné branky, tedy na skóre 6:5. Naštěstí větší drama jsme nepřipustili. Na 7:5 zvyšoval Marša, kterému se konečně na na turnaji podařilo skórovat ze samostatného úniku, když předvedl svůj oblíbený blafák do backhandu. Soupeř se sice ještě snažil s výsledkem něco udělat, ovšem marně. Definitivní “hřebíček do rakve” zatloukl v tomto utkání výborně hrající Marša když nějakých 45 vteřinek před koncem dovršil svůj hattrick. Konečně jsme tak prolomili prokletí sobotního večerního utkání a mohli jsme se tak těšit na nedělní čtvrtfinále. Sponozoři tak mohli být po utkání spokojeni, a dokonce nám zajeli koupit pár lahvinek šampaňského.
Branky: Marša (3), Milan (2), Mates (1), Kony (1), Kepy (1)

***

čtvrtfinále: Pacovští Honzíci – FBC Vikings 6:10 (3:4;3:6)

Komentář: Ve čtvrtfinále mohlo dojít na pikantní souboj našeho týmu proti “žalovníčkům” z Krupky, ovšem ti své večerní utkání nezvládli (a jak jsme později slyšeli, tak ho nezvládli ani psychicky), a museli se tak pakovat domů. Soupeřem nám tak byl neznámý tým Vikingů. I přes velikou únavu, která na našich hráčích byla patrna jsme se dopředu nevzdávali. Bohužel se nám nepodařil zachytit začátek utkání, když po prvních dvou střelách a po necelé minutě jsme prohrávali už 0:2. A s přibývajícím časem bylo ještě hůř. Po zbytečném Nesviho vyloučení to bylo dokonce už 0:3. A to byly odehrány teprve 4 minutky hry. tento hrůzostrašný začátek nás naštěstí nepoložil. Od této chvíle jsme to byli spíše mi, kdo měl více ze hry. Podařilo se nám soupeře zatlačit na jeho polovinu a začali jsme si vypracovávat první šance, a také dávat první góly. Nejprve se prosadil Marša, chvíli poté zakončil samostatný únik Kepin, a na 3:3 dokonce vyrovnal Milan. Jenže místo toho, abychom využili psychologické výhody z vyrovnání, opět jsme nechali hrát soupeře, a především jeho nebezpečnou první lajnu. V tuto chvíli nás několika dobrými zákroky podržel Jára a dal tak zapomenout na svoji nervozitu z úvodu utkání. Když už to vypadalo, že první půle skončí smírně udeřil soupeř ještě jedním gólem. O přestávce jsme si řekli, že musíme navázat na naši včerejší hru, a hlavně se nesmíme dopouštět chyt v obraně a především se nesmíme nechat vylučovat. Bohužel se nám to nepodařilo dodržet. Po jedné z mnoha chyb soupeř odskočil na 3:5. V tuto chvíli se Jára v bráně sám nechal vystřídat (ale rozhodně na něj nelze svalovat vinu). Do branky se tak postavil Mary, ale ani jemu štěstí nepřálo. Po dalším vyloučení našeho hráče soupeř zvýšil opět na rozdíl tří branek. Ovšem ani to nás nepoložilo. Naději na další zvrat se pokusil svým druhým gólem vystřelit Marša. Jenže soupeři v tomto utkání perfektně vyházela střelba a tak po chvíli opět zvýšil na 4:7. Jenže do konce stále ještě chyběli nějaké 4 minutky a my se nechtěli vzdát tak lacino. Na rozdíl dvou branek snížil svým třetím gólem v zápase Marša. Jenže poté následovalo další naše vyloučení a další gól v naší síti. Ani tento gól nás nepoložil a ještě jednou jsme se dokázali soupeři přiblížit. Na 6:8 snižoval Nesvi, a jelikož do konce chybělo kolem 2 minutek, vzali jsme si oddechový čas, abychom se pokusili vymyslet jak utkání ještě více zdramatizovat. v plánu byla i případná hra bez brankáře. Jenže místo snížení na rozdíl jediného gólu přišla chyba do té doby dobře hrajícího a bojujícího Marši, který zapomněl míček za sebou a soupeř tuto chybu opět potrestal a zvýšil na 6:9. To do konce chyběla pouhá minutka a na nějaký velký zvrat už nebylo mnoho času. Přesto jsme to ještě riskli s hrou bez brankáře, jenže to vyústilo pouze v další gól v naší síti. Do semifinále se nám tak bohužel nepodařilo postoupit, ovšem je nutné přiznat, že soupeř byl v tomto utkání lepším týmem a zvítězil zaslouženě. Přesto se dá naše účast ve čtvrtfinále považovat za úspěch a splnění našich cílů před turnajem.
Branky: Marša (3), Milan (1), Kepin (1), Nesvi (1)